Sv. Anežka Římská (291 - 304, Řím) byla jednou z nejdříve uctívaných raně křesťanských světic z období pronásledování křesťanů za císaře Diocletiana. Bývá zobrazována s beránkem na ruce, případně s dlouhými vlasy.
Legenda
O krásnou, vznešenou dívku z křesťanské rodiny se ucházelo mnoho mladíků, mezi nimiž byl nejhorlivější syn římského prefekta. Anežka však všechny odmítla, protože se již ve třinácti letech rozhodla zasvětit pouze Ježíši Kristu. Prefekt, kterému si syn stěžoval, ji postavil před soud, kde byla nucena zříci se křesťanství. Anežka se nebránila, protože věřila v pomoc Boží. Proto byla odvlečena do nevěstince, kde byla svlečena do naha a ponechána napospas mladíkům včetně prefektova syna. Zázrakem jí však rychle narostly vlasy a zakryly její nahotu.
Pověst o zvláštní dívce se roznesla po celém tehdejším Římě. Anežka byla postavena před nejvyššího soudce, a ten ji odsoudil pro pobuřování a rozhněvání římských bohů k trestu smrti. Roku 304 byla sťata mečem na Domitianově stadionu.
Po popravě jí rodiče pohřbili v katakombách severně od města, které dnes nesou její jméno. U hrobu drželi stráž a brzy po pohřbu se jim tu zjevil sbor svatých panen, mezi nimiž byla také Anežka, držící na ruce beránka.
Svatořečení
Žádná z panenských mučednic nezačala být uctívána tak brzy jako Anežka Římská. Legenda o jejím životě a martyriu se začala psát již během 4. století. Zasloužil se o to sv. Ambrož, uváděna je také v Kalendáři mučedníků z roku 354. V této době dala dcera císař... Celý text »
Sv. Anežka Římská (291 - 304, Řím) byla jednou z nejdříve uctívaných raně křesťanských světic z období pronásledování křesťanů za císaře Diocletiana. Bývá zobrazována s beránkem na ruce, případně s dlouhými vlasy.
Legenda
O krásnou, vznešenou dívku z křesťanské rodiny se ucházelo mnoho mladíků, mezi nimiž byl nejhorlivější syn římského prefekta. Anežka však všechny odmítla, protože se již ve třinácti letech rozhodla zasvětit pouze Ježíši Kristu. Prefekt, kterému si syn stěžoval, ji postavil před soud, kde byla nucena zříci se křesťanství. Anežka se nebránila, protože věřila v pomoc Boží. Proto byla odvlečena do nevěstince, kde byla svlečena do naha a ponechána napospas mladíkům včetně prefektova syna. Zázrakem jí však rychle narostly vlasy a zakryly její nahotu.
Pověst o zvláštní dívce se roznesla po celém tehdejším Římě. Anežka byla postavena před nejvyššího soudce, a ten ji odsoudil pro pobuřování a rozhněvání římských bohů k trestu smrti. Roku 304 byla sťata mečem na Domitianově stadionu.
Po popravě jí rodiče pohřbili v katakombách severně od města, které dnes nesou její jméno. U hrobu drželi stráž a brzy po pohřbu se jim tu zjevil sbor svatých panen, mezi nimiž byla také Anežka, držící na ruce beránka.
Svatořečení
Žádná z panenských mučednic nezačala být uctívána tak brzy jako Anežka Římská. Legenda o jejím životě a martyriu se začala psát již během 4. století. Zasloužil se o to sv. Ambrož, uváděna je také v Kalendáři mučedníků z roku 354. V této době dala dcera císaře Konstantina I. Velikého Konstantia vystavět nad Anežčiným hrobem baziliku Sant´Agnese fuori le mura (Sv. Anežky za hradbami). Původní stavba, která se nacházela nedaleko Konstantiina mauzolea (Santa Costanza) byla zničena, ale papež Honorius I. nechal o kousek dál postavit novou baziliku, zasvěcenou sv. Anežce.
V tomto kostele jsou každoročně na svátek sv. Anežky 21. ledna požehnána dvě jehňátka, z jejichž vlny jsou později utkána pallia pro nově vysvěcené arcibiskupy.
V letech 1651-1672 byl na místě Anežčiny popravy na dnešní Piazza Navona vystavěn z rozhodnutí papeže Inocence X. honosný barokní chrám. V letech 1652-1657 se na jeho stavbě podílel věhlasný architekt Francesco Borromini.
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
