Witold Lutosławski

Witold Lutosławski (25. ledna 1913, Varšava – 7. února 1994, tamtéž) byl polský hudební skladatel a dirigent.

Život

V mládí hrál na klavír a housle, paralelně se zajímal o matematiku a fyziku. Základem jeho hudby se stal pozdní romantismus, jeho první skladbou byly Symfonické variace.

Začínal pod vlivem Stravinského a Korsakova, následně se inspiroval Bartókem.

Později se zajímal o řízenou aleatorickou hudbu – díla Benátské hry (Moje hudba je hra), 2. symfonie, Livre.

Ve svém dalším období byl syntetikem a navrátil se k přehledné faktuře a melodice – Chajn I. a II., Partita a Klavírní koncert. Tato tři díla jsou považována za nejdůležitější nejen z jeho hudby, ale i z hudby 20. století.

"eSACHERe"

12 skladatelů - přátel (C. Beck, L. Berio, P. Boulez, B. Britten, H. Dutilleux, W. Fortner, A. Ginastera, C. Halffter, H. W. Henze, H. Holliger, K. Huber a W. Lutoslawski) švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera (1906 - 1999), bylo požádáno ruským violoncellistou Mstislavem Rostropovičem, aby u příležitosti Sacherových 70. narozenin napsali skladby pro sólové violoncello, s použitím not obsažených v jeho jméně (eS, A, C, H, E, Re). Skladby byly částečně uvedeny v Curychu, 2. května 1976. Celý projekt "eSACHERe" bude uveden (poprvé v kompletním provedení) českým violoncellistou Františkem Brikciem, v roce 2011 v Praze.

Zdroj: Wikipedia.org