Jean-Baptiste Lully

Žánry: ska , klasická , barokní , francouzská , skladatel

Popis interpreta Jean-Baptiste Lully Upravit životopis

Jean Baptiste Lully, původně italsky Giovanni Battista Lulli (28. listopadu 1632, Florencie – 22. března 1687, Paříž) byl francouzský hudební skladatel italského původu. Patří k významným francouzským skladatelům období baroka a je faktickým tvůrcem francouzské národní opery, francouzského typu operní ouvertury a rozvinul také recitativ ve francouzském jazyku. Byl nejvlivnějším a nejúspěšnějším skladatelem období vlády Ludvíka XIV. ve Francii.

Dětství a mládí

Narodil se v rodině florentského mlynáře Lorenza de Lully a jeho manželky Kateřiny Del Sera. Od dětství projevoval velké hudební nadání a tak se mu v tomto směru dostalo i patřičného vzdělání u Františkánů. Naučil se hrát na kytaru, housle a cembalo. V roce 1646 si nadaného čtrnáctiletého chlapce povšiml Roger Lotrinský, rytíř de Guise, který navštívil Florencii během svých cest. Jean Baptist Lully byl na jeho osobní přímluvu přijat do služeb Anny Marie Louisy Orléanské a odcestoval do Francie. Marie Louisa Orleánská byla dcerou Gastona Orleánského a sestřenicí Ludvíka XIV. a mladý Jean Baptist se tak dostal rovnou do společnosti vznešeného královského dvora. Zpočátku dělal společnost své paní v jejím paláci Tuilerie, provozoval hudbu, vedl s ní konverzaci v italštině, vystupoval jako herec a tanečník v divadelních představeních. Musel se ale také starat o její oblečení, o to, aby v zimě nevyhasla kamna a stále bylo v zásobě dost svící. Zároveň se stále zdokonaloval ve hře na hudební nástroje a začal komponovat. Bylo jen otázkou času, kdy si jeho mimořádného talentu povšimne samotný král Ludvík XIV.

Závratná kariéra

Nejprve se stal členem dvorní kapely (Vingt-quatre violons). Brzy nato už zastával místo kapelníka nové kapely (Petits violons), pro kterou složil mnoho baletů a tanců, kdy se některých jeho her účastnil jako tanečník i Ludvík XIV.. V těchto letech si získal královu důvěru a stal se jeho tajemníkem. Hudbu pro krále skládal Lully od roku 1650 a na přelomu let 1652 a 1653 přešel do služeb Ludvíka XIV. také jako baletní tanečník. V roce 1653 byl Lully jmenován dvorním skladatelem. V roce 1661 se stal v Academii Frances učitelem baletního tance. V roce 1672 získal od krále privilegium k provozování Královské akademie hudby a tance. Pro krále stále skládal opery, ouvertury a baletní hudbu. Stal se přítelem a spolupracovníkem Molièra a společně vytvořili pro krále celou řadu velmi úspěšných divadelních představení. V roce 1680 mu byl přiznán šlechtický titul.

Osobní život

Jean Baptist Lully byl znám svou prudkou a temperamentní povahou. Měl také velmi osobitý smysl pro humor a k okolí se často choval posměšně a povýšeně, což mu u dvora zajistilo celou řadu nepřátel. Na popularitě mu nepřidala ani jeho obliba u krále a obrovský majetek, který postupem času získal. V roce 1662 se oženil s Madeleine Lambertovou, s níž měl několik dětí. V roce 1685 ale málem přišel o vše, čeho se mu u dvora podařilo dosáhnout. Jean Baptist Lully se po celý život projevoval v intimní sféře jako bisexuál a právě v roce 1685 vyšel najevo jeho milenecký poměr s mladíkem jménem Brunet, který byl u královského dvora pážetem. Král Ludvík XIV. byl tímto homosexuálním skandálem velmi pobouřen. V té době byla homosexualita trestána ve Francii smrtí, ale tak drastické opatření nemohl král nikdy schválit už proto, že Filip Orleánský, králův bratr, byl také homosexuál. Lullymu se ale Ludvík XIV. pomstil jinak. Nenavštívil ani jedno představení jeho Armidy, což ješitného Lullyho zdrtilo.

Smrt

8. ledna 1687 se při dirigování svého díla Te Deum, zkomponovaného na oslavu uzdravení Ludvíka XIV., prudce udeřil bodcem těžké taktovky do palce u nohy. 22. března 1687 zemřel na následky gangrény, kterou mu toto zranění způsobilo.

Dílo

Jeho díla, především opery, byla velmi populární a některá z nich se v pařížské opeře hrála 120 let. Jeho díla vychází z antické tragédie, jako první plně využíval kostýmů a tance. Některá jeho díla otextoval Molière.