James Carter

James Earl „Jimmy“ Carter, Jr. (* 1. říjen 1924) je americký demokratický politik, byl 39. prezidentem Spojených států amerických (1977 - 1981), 83. guvernérem Georgie (1972 - 1975) a senátorem za Georgii (1962 - 1966). Carter v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír.

V prezidentských volbách v roce 1976 porazil republikánského kandidáta Geralda Forda.

Prezidentské období

Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úspěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na Aljašce. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí zprostředkování uzavření mírové dohody v Camp Davidu mezi Egyptem a Izraelem 26. března 1979, dohody o Panamském průplavu, vytvoření plných diplomatických styků s Čínou a pokračování v druhé řadě rozhovorů o omezení strategických zbraní (SALT), jejichž první část byla uzavřena již v roce 1972.

Během jeho vlády USA nevedly žádnou válku.

V roce 1979 byl Carter nucen čelit následkům druhého ropného šoku. V listopadu téhož roku začala jeho obliba u obyvatel klesat. V Íránu proběhla islámská revoluce a na americkém velvyslanectví v Teheránu bylo zadržováno několik desítek amerických občanů jako rukojmí.

Když o měsíc později došlo k útoku SSSR na Afghánistán (Sovětská invaze do Afghánistánu), Carter se začal jevit jako slabý prezident, za kterého vliv Spojených států ve světě začal klesat. Další vlna zklamání se objevila, když v dubnu 1980 zcela selhala operace na osvobození rukojmí v Teheránu. Pokud by proběhla úspěšně, měl by Carter lepší pozici pro obhájení prezidentského úřadu. V listopadu téhož roku jej ale zcela podle očekávání porazil Ronald Reagan. O deset let později se přišlo na to, že vydání rukojmích bylo záměrně pozdrženo, aby se odehrálo až po volbách. Událost byla nazvána Říjnové překvapení (October Surprise).

Po opuštění prezidentského úřadu

Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat především charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír. Ještě dnes se nevyhýbá veřejnosti, přijímá účast v komentovaných zpravodajských událostech a publicistických pořadech – například kritizuje praktiky mučení válečných zajatců v rámci Operace Trvalá Svoboda. Mimoto publikoval knihu Beyond the White House.

Citáty

Zdroj: Wikipedia.org