Strakatí andělé (film)

První půle 60. let přinesla zvýšený zájem o problematiku mladých lidí, zejména o hledání budoucího sebeuplatnění, ale také mravní dilemata. Strakatí andělé...
Více textu

První půle 60. let přinesla zvýšený zájem o problematiku mladých lidí, zejména o hledání budoucího sebeuplatnění, ale také mravní dilemata. Strakatí andělé nabízejí tři povídky (Gabriela, Eda a Jana), z nichž dvě jsou věnovány dívkám. Společný jim je motiv deziluze, když hrdinové narážejí na přezíravost a nezájem. Snímek je ovšem poplatný zastaralým konvencím, jen stěží navozuje zdání autenticity. Přinášená výpověď je navíc opatrnická a povrchní, jen zběžně nadhozená. Ve společenství takových děl jako Černý Petr, Pytel blech nebo Křik stěží přesvědčovala o své umělecké síle. (oficiální text distributora)
Méně textu