Na cestě po Havaně (film)

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem "kolektivními" taxíky do Hemingwayových barů, za tajnými náboženskými rituály a na plantáže cukrové třtiny.
...
Více textu

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem "kolektivními" taxíky do Hemingwayových barů, za tajnými náboženskými rituály a na plantáže cukrové třtiny.


Havana byla na začátku padesátých let minulého století jedním z nejelegantnějších měst západní polokoule. Její někdejší krása dýchá na návštěvníky dodnes i přes to, že se po padesáti letech Castrova socialismu téměř rozpadá před očima. Život v Havaně se tak odehrává v kulisách omšelých paláců, mezi kterými se prohánějí bachratá americká auta pocházející z dob jejího největšího rozkvětu.
Havaně vévodí stará koloniální pevnost El Morro, která byla opěrným bodem španělských kolonistů v Mexickém zálivu. Ještě před třiceti lety ovšem sloužila jako obávaný kriminál pro nepřátele socialismu. Dnes se v jejích ochozech procházejí turisté. Naproti přes zátoku se táhne do dálky známé nábřeží Malecón, místo dostaveníček všech Havaňanů, němý svědek jejich osudů i velkých historických událostí. Dominantami centra města jsou budova Kapitolu a stará katedrála. V těsném sousedství svatostánku se nachází proslulý bar La Bodeguita del Medio, kam chodil americký spisovatel Ernst Hemingway, stejně jako do nedaleké restaurace El Floridita. Kubánský bílý rum, který v obou barech teče proudem, se vyrábí z cukrové třtiny. Plantáže s touto typickou kubánskou plodinou zabírají obrovskou plochu v okolí města Artemisa, jež leží na západním okraji provincie Havana, jen několik desítek kilometrů od hlavního města. Taktéž jen pár desítek kilometrů od Havany, jen opačným směrem, na východ, leží pláž Santa María del Mar, jedna z nejkrásnějších pláží na Kubě.
Protipólem havanského centra plného turistů i malebných pláží je chudá přístavní čtvrť La Regla ležící na protějším břehu zátoky. Zde narazíme ještě dnes na pomník Vladimíra Iljiče Lenina, ale především na tajné náboženské rituály, již pocházejí z Afriky a které na Kubu přivezli a po staletí si je uchovali černí otroci. Do čtvrti La Regla se lze nejsnáze dostat lodí. Typickým dopravním prostředkem v Havaně jsou ovšem stará americká auta. Těch jezdí po městě stovky a většina z nich slouží místní hromadné dopravě jako kolektivní taxíky. Do jedné takové "ameriky" se naskládá až devět osob.
Jednou z nejluxusnějších čtvrtí bylo kdysi El Vedado. Honosné vily se dnes také většinou rozpadají. V jedné z nich sídlí baletní škola, kde se připravují budoucí kubánské primabaleríny.
Jak se ale vlastně dnes lidem na Kubě žije? Oficiální verze říká, že jsou i přes jisté ekonomické problémy spokojení a socialistický režim je jim nadevše. Realita je ovšem mnohem složitější. O tom nám vypráví undergroundový hudebník Gorki Águila, důchodce José Ramón de Armas, učitelka Aleida Gequineyová a sedmnáctiletá studentka Ludmila. (oficiální text distributora)
Méně textu