Hamsa, já jsem (film)

Být nevidomým je handicap. Být talentovaným hudebníkem je dar. Člověk s takto komplikovanou životní "výbavou" je srážen neměnností svého postižení i...
Více textu

Být nevidomým je handicap. Být talentovaným hudebníkem je dar. Člověk s takto komplikovanou životní "výbavou" je srážen neměnností svého postižení i povznášen bohatstvím nadání. Režisér mezinárodně úspěšného dokumentu "Nespatřené" Miroslav Janek bude v tomto filmu opět bez sentimentu a lacině vyvolaných senzací ukazovat význam hudby pro nevidomou mládež z konzervatoře a přidružené ladičské školy Jana Deyla. Film je intimním dialogem s několika výraznými nevidomými osobnostmi, studenty. V rámci těchto setkání se Janek pokusil proniknout hlouběji do jejich vztahu k hudbě a soužití s ní. Tím vlastně do jejich osudů, psychiky a nejprivátnějšího světa. Privátním světem se rozumí především jejich životní příběhy, osudy, pocity, myšlenky, vztahy, touhy...tedy jejich lidské zázemí. To rozhodně není černobílé sladkobolné, a je v něm mnohem více vtipu, odvahy, schopností a dovedností než je v obecném povědomí. Pronikat do těchto složitých vazeb se dařilo co nejotevřenějším rozhovorem. Verbálním ale i hudebním, při němž promlouvá druhé, často zajímavější já. Film dokumentuje i zájmy a činnosti svých hrdinů, při nichž své postižení překonávají, podléhají mu nebo s ním prostě existují. Většina z hrdinů filmu právě prožívá jakési zlomové období, kdy si uvědomuje nezbytnost osamostatnění se od všestranné péče a bezpečí, poskytovaných dosud školou, internátem, rodinou. Dozrávají v dospělé, profesionálně vybavené osobnosti a chtějí alespoň částečně obstát i mimo ghetto podobně postižených. Tedy dokázat žít rovnocenně s vidoucími. (oficiální text distributora)
Méně textu