Allen Ginsberg

profil
Fotku nahrál uživatel.
Fandím 0 fanoušků
Nesnáším 0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů
Hodnocení
0% (0 hlasů) Neumístněno

Popis interpreta Allen Ginsberg Upravit životopis

Irwin Allen Ginsberg (3. června 1926 – 5. dubna 1997) byl americký básník, jedna z vůdčích osobností beatnické generace.

Biografie

Pocházel z USA, ale jeho matka byla ruská Židovka levicového smýšlení, která trpěla duševní poruchou (paranoia), což A. Ginsberga velmi ovlivnilo.

Ve 40. letech 20. století studoval na Columbia College, kde roku 1948 získal bakalářský titul, pokračoval ve studiích dále, ale pro opakované krádeže a problémy s drogami byl ze školy vyloučen. Zde se seznámil s prakticky celou pozdější Beat generation.

Poté co byl ze školy vyloučen, prošel celou řadou povolání.

Ginsberg cestoval po Severní i Jižní Americe, Evropě i Asii, byl vyhoštěn z Kuby protože kritizoval vládní úřady. A. Ginsberg poté vedl kampaně proti zneužívání moci v mezinárodní politice, v roce 1965 byl po incidentu na Pražském hradě vyhoštěn z Československa. Protože zde byl zvolen králem Majálesu, byl zatčen tajnou službou, obviněn z kažení československé mládeže a deportován na letiště.

V roce 1965 poradil studentům Berkeley University před jejich protiválečnou demonstrací, aby ozdobili první řady květinami, tato demonstrace je považována za počátek hnutí hippies a jejich myšlenky - flower power.

Zajímal se nejen o americkou, ale i o evropskou kulturu. Dále se zajímal o Asii, kde ho zaujal především indicko-japonský zen-buddhismus. Výrazem jeho snahy o sblížení západního a východního filozofického myšlení bylo založení Kerouacovy školy osvobozené poetiky (Jack Kerouac School of Disembodied Poetics) v rámci Univerzity Náropa ve městě Boulder v Coloradu roku 1974. Ginsberg byl jejím spoluzakladatelem a příležitostně zde přednášel.

Kromě dalších beatnických autorů byl inspirací Ginsbergovi Walt Whitman (pro svůj humanismus a demokratický optimismus), William Carlos Williams (pro neotřelou dikci) a také surrealismus.

Často experimentoval s halucinogenními látkami, což se projevuje i na jeho díle a smýšlení. Ginsberg například zastával názor, že podání LSD Chruščovovi a Kennedymu by pomohlo světovému míru.

Allen Ginsberg zemřel 5. dubna 1997 v New Yorku ve věku 70 let na selhání jater v důsledku hepatitidy.

Čtení v Six Gallery (zrod Beat generation)

V San Franciscu se 7. října 1955 zúčastnil oficiálního zrodu Beat generation, za nějž je považováno čtení "šesti andělů na jednom jevišti". Kromě Ginsberga předčítali svá díla Kenneth Rexroth, Gary Snyder, Philip Whalen, Philip Lamantia a Michael McClure.

Na tomto čtení četl Ginsberg svou báseň Kvílení, jež napsal dva týdny předtím a kterou doslova ohromil naslouchající publikum - svou silou a také výraznou živou recitací. Toto předčítání se záhy stalo legendárním a Ginsberg byl opakovaně zván na podobné akce v okolí San Francisca. Přestože báseň zaznamenávala zoufalství a strádání jedné generace, autorovo čtení z ní dělalo explozi, závan svobody v zatuchlém muzeu společenských konvencí.

Velkou popularitu také vynesly básni Kvílení soudy o šíření nemravné literatury.

Incident s ruskou delegací při OSN

Ginsberg se stal jakýmsi hlasatelem transcendentních ideálů. Na počátku šedesátých let pozval ruskou delegaci při OSN na předčítání poezie do Judson Church na Washington Square, na němž vystupoval společně s Peterem Orlovským. Orlovsky, aby zdůraznil smysl osobního odhalení v deníku, z něhož četl, se svlékl do spodků a zástupci ruské delegace znejistěli. O něco později přišel na řadu Ginsberg a když vášnivě četl pasáž z "Kvílení" o Molochovi, ruští soudruzi vyklidili místnost. Byla to symbolická lekce politické moci slova .

Sexuální orientace Allena Ginsberga

Allen Ginsberg byl homosexuál, který se se svou orientací nejprve těžce vyrovnával. Tyto sexuální zmatky byly zapříčiněny chorobou jeho matky. Ginsberg byl soužen palčivou touhou po fyzickém kontaktu, kterou mohl utišit pouze masturbací. Během studií na Kolumbijské univerzitě mu přátelství s Jackem Kerouacem - jehož považoval za něžného a nekonečně citlivého člověka - poskytlo spolehlivou formu vztahu, který tak zoufale potřeboval. Kerouacova tolerance a obrovská empatie dokázala rozptýlit Ginsbergův pocit viny. William Seward Burroughs - v němž Ginsberg viděl náhradního otce - mu zase pomohl uvědomit si důvody svého strachu a zábran. Radil mu, aby se smířil sám se sebou a jednal dle svých niterných potřeb bez ohledu na společenský diktát. Nutno poznamenat, že v té době byla homosexualita brána jako perverze hraničící s kriminalitou. Pro Ginsberga to znamenalo obnovení nutné sebeúcty a zbavilo jej vtíravého strachu z vlastních představ .

Poté, co jej odmítl Neal Cassady, se stal jeho celoživotním partnerem Peter Orlovsky. S ním se seznámil díky sanfranciskému malíři Robertu LaVigne, jenž vzal Ginsberga do svého bytu, aby mu po celonoční konverzaci ve Fosterově kavárně ukázal svou tvorbu. První obraz, který Ginsberg spatřil, byl velký portrét nahého chlapce s roztaženýma nohama a cibulemi pod nimi. Objekt LaVigneova obrazu - Peter Orlovsky - vstoupil do pokoje, právě když jej Ginsberg obdivoval. Orlovsky byl o 7 let mladší a Allen u něj cítil upřímnost a otevřenou odezvu. O rok později přijali absolutní vzájemný závazek. Orlovsky naplnil Ginsbergovu nezměrnou citovou potřebu .

Dílo

Jeho tvorba se dělí do dvou hlavních tematických okruhů, jednak intimní poezie a jednak kritika soudobé americké společnosti.

Atmosféra Ginsbergovy poezie je rozmanitá, od extatické euforie až po čiré zoufalství, jednotlivé verše nesou různorodou náladu, chvíli jsou paranoidní, jindy zas důvěrné, ale vždy plné citu zdůrazňujícího nadřazenost ducha nad materialismem.

Dlouhý verš nabídl Ginsbergovi prostor k vyjádření procesu myšlení, jenž probíhá ve vizuálních představách, slovech, neustále odbíhajících asociacích a větvení. V dopise Johnu Hollanderovi se vyjádřil: "Chci napsat divokou stránku, tak divokou a čistou (opravdu čistou) jako je mysl - žádné cpaní myšlenek do svěrací kazajky - něco jako hledání rytmu myšlenek a jejich přirozeného výskytu a vzdáleností a symbolických paradigmat."

  • Kvílení (Howl) - 1956 - básnická sbírka, ve Spojených státech žalovaná pro údajnou obscénnost. Hlavní a nejvýznamnější básní je zde Kvílení pro Carla Solomona, který přiblížil Ginsbergovi surrealismus a dadaismus. Se Solomonem se seznámil ve Státní psychiatrické léčebně v New Yorku. Báseň je věnovaná předním představitelům Beat Generation - J. Kerouacovi, W. S. Burroughsovi, a Nealu Cassadymu. Tato litanická báseň je výpovědí o „generaci zničené šílenstvím“, která se za pomoci drog, alkoholu a orientální filosofie a hudby snažila uniknout z amerického pekla. Báseň má formu rapsodického nářku. Toto dílo se stalo manifestem celé beat generation.
  • Kadiš a jiné básně (Kaddish and Other Poems) - 1961, nejvýznamnější je elegie Kadiš za Naomi Ginsbergovou. Kadiš je židovská modlitba za mrtvého, v tomto případě básníkovu matku. Toto téma je rozvinuto do komplexní výpovědi o židovském národě a vyjádření autorových názorů. Je psána volným veršem.
  • Sendviče reality (Reality Sandwiches) - 1963
  • Král majálesu (King of a May Day parade) - 1965 - báseň, kterou napsal v letadle po svém vyhoštění z Československa. Tato báseň je výrazem odporu k totalitnímu komunistickému režimu a sympatií s českými studenty.
  • Prázdné zrcadlo (Empty Mirror: Early Poems) - 1961
  • Vylízanej mozek (Birthbrain) - česky Vokno 1991.
  • Velký marihuanový švindl (The Great Marijuana Hoax) - česky Votobia 1996
  • Slovy a dechem - Mladá fronta 2000, výbor z poezie.
  • Karma červená, bílá a modrá - Mladá fronta 2002, rozsáhlý výbor z poezie. Textovou část doplňuje editorův esej, bohatý doprovodný materiál včetně ohlasů na Ginsbergovo dílo a rozhovor s autorem i řada obrazových dokumentů.

Zdroj: Wikipedia.org

Fotky Allen Ginsberg (26)

Videoklipy Allen Ginsberg (11)

Písně Allen Ginsberg (14)

Všechny písně Allen Ginsberg (14) »
TOPlist