5 revolučních filmů o cestování časem
Včera
Touha překonat hranice času provází lidstvo odnepaměti. Film je pak jedním z míst, kde se tyto touhy mohou odehrávat bez přílišného lpění na následcích, paradoxech a technických omezeních. Od prvních fantazií o stroji času až po sofistikované úvahy o relativitě, cestování časem v kinematografii není jen sci-fi hračkou, ale i nástrojem k přemýšlení o osudu, svobodné vůli či křehkosti lidské existence.
V posledních dekádách se na plátnech objevila řada snímků, které dokázaly proměnit pohled diváků na to, co vlastně cestování časem znamená. Následující pětice představuje milníky žánru – od klasické zábavy až po filozofické drama. Každý z těchto filmů otevřel nové vypravěčské cesty a posunul hranice sci-fi o krok dál.
Příchozí
Kanadský režisér Denis Villeneuve (57) se ve snímku Příchozí rozhodl, že cestování časem nemusí být vázáno na stroje, portály či fyzikální experimenty. Film, natočený podle povídky Teda Chianga, vypráví příběh lingvistky Louise Banksové, kterou hraje Amy Adams (51). Její úkolem je rozluštit jazyk mimozemšťanů, přičemž divák postupně zjišťuje, že jazyk není jen prostředkem komunikace, ale i klíčem k vnímání času. Po boku Adams se objevuje Jeremy Renner (54) v roli fyzika a Forest Whitaker (64) jako plukovník Armády USA.
Snímek je revoluční tím, že cestování časem není přímou akcí, ale důsledkem změněného vnímání reality. Místo strojů a paradoxů nabízí filozofickou úvahu o determinismu a svobodné vůli. Příchozí se tak odlišuje od tradičních sci-fi, neboť kombinuje humanistický příběh s intelektuálním zvratem, který se vryje do paměti dlouho po závěrečných titulcích.
12 opic
V polovině devadesátých let přišel Terry Gilliam (83), někdejší člen Monty Pythonů, s dystopickou vizí, v níž cestování časem není dobrodružstvím, ale trestem. Bruce Willis (70) zde hraje trestance Jamese Colea, vyslaného z budoucnosti do minulosti, aby zjistil původ smrtelného viru, který zdecimoval světovou populaci. Společnost, která ho vysílá, je ponurá a depresivní, a cesta zpět v čase je chaotická a bolestná. Jeho protivníkem i spojencem zároveň se stává Jeffrey Goines, v podání Brada Pitta (61), který byl za svůj maniakální výkon dokonce nominován na Oscara.
Gilliam zde vytváří svět, v němž je cestování časem nástrojem moci než osvobozením. Film vyniká atmosférou paranoii a šílenství, kde hranice mezi realitou a halucinací mizí. 12 opic zásadně rozšířilo pojetí časových paradoxů: divák je nucen přemýšlet, zda se události mění, nebo jsou předurčeny. V mnoha ohledech se jedná o nejtemnější a nejexistenciálnější dílo tohoto subžánru.
Na hraně zítřka
Když Doug Liman (59) natočil akční sci-fi Na hraně zítřka, dokázal spojit hollywoodský spektákl s chytrou časovou smyčkou. Tom Cruise (63) zde hraje Williama Cage, vojenského úředníka bez bojových zkušeností, který se ocitá v přední linii války proti mimozemské invazi. Po každé smrti se vrací zpět na začátek bitvy a znovu a znovu prochází stejným dnem – až se z nováčka stane zkušený bojovník. Jeho mentorkou a partnerkou v akci je Rita Vrataski, v podání Emily Blunt (42).
Film je revoluční tím, jak elegantně využívá princip „opakovaného dne“ známého spíše z komedií typu Na Hromnice o den více. V akčním kabátě se tento koncept mění v dravou, napínavou podívanou, kde humor i tragédie jdou ruku v ruce. „Na hraně zítřka“ ukazuje, že i blockbuster může nabídnout chytrou práci s časem a stát se kultovní klasikou.
Looper: Nájemný zabiják
Režisér Rian Johnson (51), známý později i díky Star Wars: Poslední z Jediů, přišel s neotřelým pohledem na cestování časem. V Looperovi hraje Joseph Gordon-Levitt (44) zabijáka, jehož úkolem je likvidovat lidi poslané z budoucnosti do současnosti. Problém nastane ve chvíli, kdy jeho obětí je starší verze sebe sama, ztvárněná Brucem Willisem (70). Vzniká tak napínavý souboj mezi dvěma verzemi jednoho muže – a zároveň úvaha o tom, zda lze přerušit řetězce násilí.
Snímek kombinuje žánrové prvky kriminálního thrilleru, akce a filozofického sci-fi. Johnson zručně manipuluje s pravidly času: nejde o efektní cestování, ale o dilemata lidské identity a morální odpovědnosti. Looper je důkazem, že originální myšlenka dokáže dát žánru nový dech a nabídnout divákům zážitek, který je zároveň napínavý i myšlenkově provokativní.
Návrat do budoucnosti
Na závěr nemůže chybět film, který definoval celé generace. Robert Zemeckis (74) natočil snímek, jenž se stal synonymem pro filmové cestování časem. Michael J. Fox (64) jako Marty McFly se s pomocí excentrického vědce Emmetta Browna, kterého hraje Christopher Lloyd (86), vydává z osmdesátých let do roku 1955 – a to ve voze DeLorean, jenž se stal ikonou popkultury stejně jako Enterprise nebo Millenium Falcon. Marty musí zajistit, aby se jeho rodiče do sebe zamilovali, jinak hrozí, že přestane existovat.
Revolučnost tohoto filmu tkví v jeho lehkosti a kombinaci komedie, dobrodružství a science fiction. Návrat do budoucnosti představil cestování časem širokému publiku jako čistou zábavu, a přesto nezapomněl na důsledky paradoxů a křehkost lidských vztahů. Film se stal kulturním fenoménem a jeho vliv na další dekády sci-fi je nezpochybnitelný – bez něj by možná mnoho dalších příběhů vůbec nevzniklo.
(tod)
Amy Adams, Michael J. Fox, Bruce Willis, Terry Gilliam
Filmy:
12 opic, Návrat do budoucnosti, Looper
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
sci-fi, Stroj času, akční sci-fi, budoucnost, časová smyčka, cestování časem, time travel
