5 filmů, kterým by prospěla delší stopáž

27.08.2025

Ve světě kinematografie se často mluví o filmech příliš dlouhých. O maratonech, kde si divák po dvou hodinách začíná potají prohlížet hodinky a ptát se, zda by jestli je opravdu potřeba zírat pět minut na nicneříkající scenérie. Jenže na opačném konci spektra existují snímky, které naopak končí příliš brzy. Ne proto, že by byly špatně vyprávěné, ale protože jejich svět, postavy a nálada by si zasloužily ještě chvíli dýchat.

Někdy jde o zkrácené adaptace složitých literárních předloh, jindy o filmy, které si samy nastavily příliš úsporné mantinely. Výsledek je podobný: divák odchází z kina okouzlený, ale zároveň s pocitem, že by ještě rád chvíli zůstal. Vybrali jsme pět titulů, u nichž by delší stopáž mohla znamenat rozdíl mezi dobrým a nezapomenutelným.

Duna (1984)

David Lynch dostal v polovině osmdesátých let nelehký úkol: převést na plátno monstrózní sci-fi román Franka Herberta, o kterém dlouho všichni prohlašovali, že je nenatočitelný. Výsledkem byla Duna, dvouhodinový film, který se pokusil zhustit tisíce stran složitého vyprávění o planetě Arrakis, vesmírné politice, náboženství a mýtech. V hlavní roli se představil Kyle MacLachlan (66) jako Paul Atreides a objevila se i další herecká esa jako Patrick Stewart (85) nebo Max von Sydow.

Problémem Lynchovy verze nebyla jen nejednoznačnost jeho tvůrčí vize, ale především to, že film prostě neměl čas. Příběh skáče od motivu k motivu, jako by někdo z rychlíku četl poznámky k osnově. Delší stopáž by dovolila rozvinout kulturu Fremenů, motivy prorockých vizí a složité vztahy mezi rody. Místo kultovní, leč zmatené kuriozity, mohla vzniknout epická freska, která by diváka opravdu vtáhla do dun Arrakisu. S podobným problémem se potýkal i Denis Villeneuve (57), který to ale obešel tím, že svou Dunu rozdělil na dvě části.

Harry Potter a princ dvojí krve

Šestý díl kouzelnické ságy o chlapci, který zůstal naživu natočil David Yates (62) a do kin jej uvedl v roce 2009. Harry Potter a princ dvojí krve má úctyhodných 153 minut, což zní jako dost, ale při vědomí, že kniha J. K. Rowling (60) patří k těm nejobsáhlejším, to nestačí. Daniel Radcliffe (36), Rupert Grint (37) a Emma Watson (35) v rolích ústřední trojice hrají jako o život v příběhu, kde jde o víc než o školní eskapády – jde o dějinný zlom, který předznamenává konečný střet s Voldemortem.

Film se soustředí hlavně na atmosféru blížícího se temna a na romance mezi postavami. Jenže zásadní linka, totiž pátrání po Voldemortových viteálech, je odbyta několika scénami. Delší stopáž by umožnila lépe vysvětlit logiku příběhu a divák by neměl pocit, že polovina knižních motivů zmizela na podlaze střižny. V tomto případě by prodloužení nepůsobilo jako rozvláčnost, ale jako zasloužené doplnění.

Tiché místo

Horor Tiché místo se stal fenoménem už díky své originální premise: svět napadený monstry, která loví podle zvuku, a přeživší, kteří musí žít v absolutním tichu. John Krasinski (45) tu nejen hraje otce rodiny, ale film i režíruje, zatímco Emily Blunt (42) ztvárnila matku. Snímek trvá 90 minut, což je v hororovém žánru běžné, možná dokonce ideální.

Ale právě Tiché místo by si delší stopáž zasloužilo. Divák by rád nahlédl hlouběji do fungování společnosti po apokalypse, do historie monster, nebo do psychologických dilemat přeživších. Ve filmu se vše děje rychle, v krátkých záblescích, a než si stačíme položit otázku „jak by to fungovalo dál“, přijde finále. O dvacet minut navíc by z filmu udělalo nejen horor, ale i promyšlené sci-fi drama.

Wrestler

Darren Aronofsky (56) natočil příběh o stárnoucím profesionálním zápasníkovi, kterého si ve své životní oli střihnul Mickey Rourke (72). Wrestler trvá 109 minut a sleduje muže, který se snaží smířit s tím, že jeho kariéra i život se blíží konci. Film získal ovace kritiků, Rourkeově herecké kariéře vdechl nový život a přinesl mu i Zlatý glóbus.

Jenže divák zůstává s pocitem, že o postavě ví příliš málo. Jeho vztah s dcerou, ztvárněnou Evan Rachel Wood (38), nebo jeho minulost na vrcholu wrestlingové slávy jsou naznačeny jen útržkovitě. Delší stopáž by neznamenala roztažení melodramatu, ale možnost prohloubit portrét člověka, který se pokouší najít ztracenou důstojnost. Tam, kde film končí, by mohl začínat ještě silnější příběh.

Společnost mrtvých básníků

Peter Weir (80) natočil drama o neortodoxním učiteli angličtiny na prestižní internátní škole. Robin Williams, který by v příštím roce oslavil 75. narozeniny, vytvořil nezapomenutelnou roli pedagoga Johna Keatinga, jenž své studenty vede k nezávislému myšlení. Film trvá 128 minut a stal se klasikou, která inspirovala celé generace.

Přesto by delší stopáž neškodila. Některé postavy studentů zůstávají nedostatečně vykreslené a jejich příběhy končí příliš rychle. Více času by znamenalo silnější dopad tragických událostí a hlubší vhled do dynamiky školní komunity. Společnost mrtvých básníků je krásným filmem tak, ale půlhodinka k dobru by mohla přinést ještě silnější výpověď o svobodě ducha.

(tod)

Celebrity:
John Krasinski, Emily Blunt, Robin Williams, David Lynch, Daniel Radcliffe

Filmy:
Wrestler, Duna, Společnost mrtvých básníků, Harry Potter a Princ dvojí krve

Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,

Tagy:
harry potter, Krátké filmy, slavné filmy, Duna, dobré filmy, stopáž, dlouhá stopáž, skvělé filmy, délka filmu